Satsang je to, co nás přivádí do souladu se sebou samým. Není to pouhé setkávání se ve skupině, kdy se zpívají bhadžany nebo se diskutuje o náboženských otázkách. Sedět v místnosti a hovořit o nejvyšší védántě postrádá smysl, pokud neusilujeme o vlastní probuzení. To může nastat jen tehdy, jsme-li v úplném spojení se sebou samým.

Satsang by neměl být ani lékem na pocit osamocenosti. Je tu i druh samoty s touhou poznat „co opravdu jsem?“.

Strom má mnoho větví a listí. Ale každý list může vypučet jen z jednoho pupene. Podobně každý jedinec, který žije v tomto světě a je připoután k mnohému, musí usilovat o odpoutání, chce-li být v souladu sám se sebou.

Dělejte proto svou sádhanu sami pro sebe. Satsang neznamená být s mnohými, ale být v jednotě se sebou samým. To není rozpor, ale pravda.